Jak zvládat zátěžové situace na pracovišti

1. Úvod
2. Blog
3. Osobnostní rozvoj
4. Jak zvládat zátěžové situace na pracovišti

Záťažová situácia znamená zväčša diskomfort, v živote človeka ide o výnimočný stav, je to niečo, čoho zvládnutie je spojené s vyvinutím väčšieho úsilia, s kladením akýchsi mimoriadnych nárokov.

Veľmi zjednodušene ju môžeme charakterizovať ako rozdiel medzi nárokmi a možnosťami. Kde nároky jsou: požadavky na provedení práce v jisté kvalitě / kvantitě / v jistém čase, šibeniční termíny "dedlajny", ... Možnosti představují: dovednosti vykonavatele úkoly, jeho schopnosti, kapacitní možnosti, atd.

zátěžová situace = nároky - možnosti

Jak a proč k nim dochází?

Zátěžové situace se vyskytují všude kolem nás. Je to přirozené, způsobují je rozdílné názory lidí. Každý z nás má vlastní názory, každý má jiné priority, jiné hodnoty a jiné potřeby. Na každého jsou vyvíjeny nějaké tlaky, každý má jiné představy.

Jak se s nimi vyrovnat?

Každý se s nimi vyrovnává po svém. Pokud jde o zátěžové situace, které se opakují, člověk většinou postupuje podobně jako při předchozí situaci. Samozřejmě za předpokladu, že to dobře dopadlo. Jednoduše použije metodu, která mu přinesla ovoce a pomohla mu s co nejrychlejším návratem do normálního stavu. Toto je něco, co se děje - dá se říci instinktivně. 

Momentálně se však stále více upozorňuje na řízenou identifikaci vhodné strategie zvládání zátěže. Možná jste již slyšeli o copingových strategiích.

Poučka: Coping je definován jako "soubor kognitivních a behaviorálních snažení s cílem zvládnout, redukovat nebo tolerovat vnitřní a vnější požadavky, které ohrožují nebo převyšují zdroje individua."

Pro běžné lidi je to velmi těžko vstřebatelná věta, proto připojujeme citace odborníků, kteří nám to trochu rozmenili na drobné.

Pod pojmem zvládnutí (coping) Venglářová a kol. (2011) rozumí zvládnutí působících stresorů, tj nasazení všech sil na to, aby se zvládla nadlimitní zátěž. Podle Mikuše (2012) jde o umění poradit si s neobvykle těžkou, téměř nezvladatelnou situací a tím předcházet syndromu vyhoření.

Existuje několik možností zvládání zátěžových situaci pomocí copingových strategii (akční / psychické, situační / stresová reakce, stres snižující / stres zvyšující, ...), ale to už jsou spíše témata sociální psychologie.

Konkrétní návod asi neexistuje, ale my na řešení doporučujeme nástroje, které známe a máme s nimi zkušenosti všichni. Zdravý životní styl a komunikaci. Zdravý životní styl necháme opět na odborníky, ale ke komunikaci si neodpustíme pár řádků. Její důležitost si připomínáme dokola téměř při každé problematice, od odborných metod využívaných ve výrobním průmyslu až po zvládání zátěžových situaci. A ne nadarmo.

Příklad z praxe: Na zaměstnance se to nějak začalo hroutit, množství práce mu způsobilo zátěžovou situaci. V tomto případě je mimořádně důležité nepropadnout negativním emocím a pracovat s fakty. Slíbený příklad: Pan / paní XY, jednoduše na provedení této úlohy je třeba x času, zvládnu to jedině s Vaší podporou ve spolupráci s xy kolegou / teamem. Uvědomuji si, že času nemáme mnoho, proto navrhuji pozastavit / zpomalit realizaci projektu X, který v této chvíli není až tak důležitý a neohrozí tuto zakázku / projekt / fungování naší společnosti. 

Každý normální racionálně uvažující nadřízený, ředitel, šéf, majitel, teamleader to musí minimálně poslechnout a přehodnotit. Kromě konkrétních faktů jste mu nabídli i konkrétní návrh na řešení.

To byl příklad řešení konkrétního problému, ale komunikace je výborný nástroj pro předcházení zátěžovým situacím. Správnou komunikací se dá zajistit i správná motivace, správné delegování, rozdělení úkolů, odpovědností a kompetencí. Jejich správným nastavením lze předejít většině zátěžových situací.

Mohlo by Vás zajímat:

Školení z oblasti komunikace a osobnostního rozvoje
Asertivita na pracovišti