Jak zastavit korupci?

Pokud zaměstnanec během práce zjistí nějakou protizákonnou činnost jako například korupci, zneužití důvěrných informací, zneužití moci, úmyslné porušení zákona, střet zájmů, zneužívání majetku a finančních prostředků společnosti měl by takovou činnost v dobré víře nahlásit svému zaměstnavateli. V případě obav se může zaměstnanec obrátit na policii, státní zastupitelství nebo pokud potřebuje poradit i na Úřad pro ochranu oznamovatelů.

Kdo musí mít zaveden vnitřní systém pro prověřování oznámení?

Dne 17. 12. 2021 vešla v účinnost nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů, která ukládá povinnost zaměstnavatelům kteří zaměstnávají více než 50 zaměstnanců nebo orgánům veřejné moci, kterí zaměstnávají více než 5 zaměstnanců povinnost vytvořit vnitřní systém pro prověřování oznámení. Zaměstnanec musí mít možnost anonymně nebo neanonymně podat oznámení ohledně nekalé činnosti, o které se dozvěděl při výkonu své práce a ohrožuje veřejný zájem. Důležité je podložit dané tvrzení relevantními informacemi. Existují různé způsoby jak podat podnět a závisí to na rozhodnutí konkrétní společnosti jako například email, schránka, osobně odpovědné osobě nebo v dnešní době existují různá softwarová řešení. Podle zákona však jeden ze způsobů musí být přístupný 24 hodin denně.

Jak funguje vnitřní systém?

Zaměstnanci by měli být pravidelně seznamováni s tím, jak mohou podat oznámení. Po podání oznámení musí být oznamovatel nejpozději do 7 dnů informován o přijetí oznámení, následně odpovědná osoba prošetří přijatý podnět. Zaměstnavatel je povinen přijmout a prověřit každé oznámení do 90 dnů od jeho přijetí; tuto lhůtu může prodloužit o dalších 30 dnů s tím, že prodloužení oznámí oznamovateli s uvedením důvodů prodloužení. Z důvodu zabezpečení nestrannosti je výhodné zabezpečit, aby odpovědnou osobu tvořil tým osob. Oznámení nemůže prověřovat osoba, vůči které je oznámení směrováno a ani osoba v její řídící působnosti. Stejně tak oznámení nemůže prověřovat osoba, která se zúčastnila činnosti, která je předmětem oznámení a také osoba, o jejíž nestrannosti jsou pochybnosti. Pokud nastanou takové případy, tak oznámení prověří zástupce odpovědné osoby, který by měl být stanoven. V případě nutnosti doplnění informací do oznámení je oznamovatel kontaktován za účelem jejich doplnění. Identita oznamovatele musí být chráněna, proto by se zaměstnanec neměl obávat podat oznámení v případě, že se během výkonu své práce dozvěděl informace o nekalé činnosti. Zaměstnavatel je povinen oznámit oznamovateli výsledek prověření oznámení a opatření, byla-li přijata na základě prověření oznámení, do deseti dnů od prověření oznámení.

Obavy z odvetných opatření?

V souvislosti s oznámením nemůže zaměstnavatel vůči zaměstnanci podniknout žádné pracovněprávní úkony jako například snížení platu, přeřazení na nižší pracovní pozici, ukončení pracovního poměru a podobně. Podání oznámení nemůže být důvodem k vyvození důsledků a způsobit podávající osobě jakoukoli újmu. Má-li oznamovatel za to, že v souvislosti s oznámením byl vůči němu učiněn pracovněprávní úkon, se kterým nesouhlasí, může požádat Úřad na ochranu oznamovatelů do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o pracovněprávním úkonu, o pozastavení účinnosti tohoto pracovněprávního úkonu.

Každý hlas má sílu a dokáže přispět k lepší společnosti. Korupce má špatný vliv na společnost a proto jedině, když nebudeme mlčet, můžeme ji porazit. Whistleblowing je efektivním nástrojem na ochranu dobrého jména společnosti, k předcházení finančních škod a zvyšuje morální a etickou důvěryhodnost. To, že společnost/zaměstnavatel neeviduje od zavedení systému žádné oznámení nemusí znamenat, že je vše v pořádku, může jít o špatně nastavený vnitřní systém a také nedůvěru zaměstnanců vůči zavedenému systému.

V případě jakýchkoli otázek ohledně zavedení vnitřního systému a možnosti softwarového řešení podávání oznámení nás neváhejte kontaktovat.