Kdy třeba delegovat a jaké jsou výhody a nevýhody delegování

Delegovat třeba vždy když je to možné. Jako při všem i při delegování je třeba dodržet základní pravidla a zásady. Pokud se nedodrží, nelze hovořit o delegování, spíše o autokratickém stylu vedení. V čem tedy spočívá etiketa delegování? Vždy je třeba jasně komunikovat a seznámit svěřenou osobu:

• O co jde?
• Kdo to provede?
• Jak to má provést? Jaké má na to prostředky (finanční, personální, ...)?
• Deadline?
• V případě, že to není jasné, i důvod proč to třeba udělat resp. nějaké benefity plynoucí z provedení činnosti.

Výhody delegování

V první řadě úspora času. Delegování důležitých úkolů má pozitivní vliv na osobnostní růst podřízených pracovníků. Ideálně pokud je to win-win, delegující osoba se odbřemení od úlohy, kterou delegována osoba považuje za projevení důvěry.

Nevýhody delegování

Největší nevýhodou je, že delegující osoba nese odpovědnost za činnost, kterou v konečném důsledku neprovádí. Zde se dá doporučit jedno, dostatečně včas a srozumitelně si vše odkomunikovať a důkladně zaškolit delegovanou osobu.

Při delegování se setkáváme nejčastěji s dvěma problémy. Ten první je, že není na koho delegovat, tam je to horší. Druhý problém je, že by i bylo komu delegovat, no delegující osoba:

• se buď nespolehl na delegované
• to sama udělá rychleji / lépe
• to nebude muset kontrolovat popřípadě předělávat
• s tím nemá dobré zkušenosti z minulosti (zkoušeli to ale nedopadlo to dobře)
• s tím zabije spoustu času

Na základě výše uvedeného si to delegující osoba i tak zrealizuje ve vlastní režii. Problémem mohou být i manažerské skills pověřujícího, že člověk na to prostě nemá povahu. Samozřejmě také s tím se dá pracovat. Naši zkušení lektoři Vám s tím rádi pomohou na školení.