ISO 19011:2026 - Byla publikována nová edice normy ISO 19011:2026. POZOR! Neexistuje žádné přechodné období! ISO 19011:2026 vstoupila v platnost okamžitě od května 2026. Všem auditorům doporučujeme absolvovat kvalifikační kurz podle nové edice ISO 19011:2026 co nejdříve.

Nová legislativa o obalech a odpadech z obalů

Obal už dávno není jen krabice, láhev nebo fólie, která chrání výrobek. Evropská unie z něj činí součást environmentální politiky, oběhového hospodářství a postupně také součást samotného designu výrobku.

A právě proto přichází PPWR – nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Nařízení (EU) 2025/40, známé jako Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR, vstoupilo v platnost 11. února 2025 a od 12. srpna 2026 se začíná obecně používat. Nahrazuje dosavadní směrnici o obalech a obalových odpadech a přináší jednotnější evropský rámec pro celý životní cyklus obalu.

PPWR již neřeší pouze to, co se stane s obalem ve chvíli, kdy se z něj stane odpad. Zabývá se také tím, jak je obal navržen, z čeho je vyroben, kolik materiálu obsahuje, zda jej lze opakovaně použít, zda jej lze recyklovat, kolik obsahuje recyklovaného materiálu a jaké informace o něm spotřebitel obdrží.

Odpadová politika se tak stále více přesouvá na samotný začátek životního cyklu výrobku.

 

Koho se PPWR týká?

Týká se výrobců obalů, ale také výrobců výrobků, kteří své výrobky balí. Týká se dovozců, distributorů a prodejců. Týká se společností působících v oblasti e-commerce i logistických společností. Týká se potravinářského průmyslu, nápojového průmyslu, kosmetického průmyslu, farmaceutického průmyslu, maloobchodu i průmyslových podniků. A v některých případech se dotkne i společnosti, která si možná dosud myslela, že obaly nevyrábí, ale "pouze je používá".

Evropská unie chce prostřednictvím PPWR snížit množství obalů a obalového odpadu, zabránit zbytečnému používání obalů, podporovat opětovné použití, zlepšit recyklovatelnost, zvýšit používání recyklovaných materiálů, harmonizovat označování obalů, snížit environmentální a zdravotní dopady obalů a zároveň zajistit fungování jednotného trhu. Členské státy mají například snížit množství obalového odpadu na obyvatele ve srovnání s rokem 2018 nejméně o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040.

Jedním ze základních principů PPWR je minimalizace obalu. Obal má být co nejlehčí a co nejmenší, ale zároveň musí zůstat funkční a schopný chránit výrobek. U skupinových, přepravních a e-commerce obalů smí být od roku 2030 prázdný prostor maximálně 50 %. U prodejních obalů se požadavek posuzuje podle principu minimalizace a technických kritérií.

A to může znamenat změnu obalů, které dnes považujeme za zcela běžné.

Dalším velkým tématem je recyklovatelnost. PPWR stanovuje, že obaly uváděné na trh musí být recyklovatelné. Nařízení zároveň zavádí systém hodnocení recyklovatelnosti podle výkonnostních tříd.

Od roku 2030 bude možné uvádět na trh pouze obaly splňující příslušné požadavky na recyklovatelnost, přičemž od roku 2038 se tyto požadavky dále zpřísní. Výrobce obalu bude muset u relevantních požadavků provést posouzení shody a výsledky zdokumentovat.

PPWR se výrazně dotkne také plastových obalů. Od roku 2030 se zavádějí minimální podíly recyklovaného plastu pocházejícího z plastového odpadu po spotřebiteli.

Podle typu plastového obalu se jedná například o:

  • 30 % u určitých PET obalů citlivých na kontakt,
  • 10 % u určitých plastových obalů určených pro kontakt z jiných druhů plastů,
  • 30 % u jednorázových plastových nápojových lahví,
  • 35 % u ostatních plastových obalů, na které se příslušná kategorie vztahuje.

Do roku 2040 se tyto požadavky dále zvyšují. Pro výrobce to nebude pouze otázka nákupu jiného plastu. Bude nutné řešit dostupnost vhodného recyklátu, jeho kvalitu, technické vlastnosti, vhodnost pro styk s potravinami tam, kde je relevantní, stabilitu dodávek i dokumentaci.

Jednou z nejzajímavějších změn PPWR je důraz na reuse – opětovné použití.

Opakovaně použitelný obal nebude jednoduše obalem, který lze teoreticky použít podruhé. Musí být navržen s cílem opakovaného použití a musí být schopen absolvovat opakované cykly za běžných podmínek používání. Zároveň musí splňovat požadavky na bezpečnost, hygienu, funkčnost a recyklovatelnost.

To znamená, že reusable  ≠ „znovu použitelný". Musí existovat také systém, ve kterém je obal skutečně opakovaně používán.

sběr → návrat → kontrola → případné čištění nebo oprava → opětovné naplnění → další použití

Od roku 2030 budou hospodářské subjekty, které používají určité typy přepravních nebo prodejních obalů pro přepravu výrobků, včetně e-commerce, muset zajistit, aby nejméně 40 % takových obalů bylo opakovaně použitelných v rámci systému opětovného použití. Do roku 2040 je stanoven cíl 70 %.

Spotřebitel si změnu pravděpodobně všimne zejména přímo na obalu. PPWR zavádí harmonizované označování materiálového složení obalu s cílem usnadnit jeho třídění. Tento požadavek se má začít uplatňovat od 12. srpna 2028, případně později v závislosti na datu přijetí příslušných prováděcích aktů. Pro výrobce to znamená, že obal a jeho grafické zpracování budou muset být plánovány také s ohledem na nové požadavky na poskytování informací.

PPWR a chemické látky: téma, na které se nesmí zapomínat

Pro chemický průmysl a výrobce materiálů je důležitý také další aspekt. PPWR požaduje, aby přítomnost látek vzbuzujících obavy v obalech a jejich součástech byla minimalizována. Evropská komise má zároveň společně s Evropskou agenturou pro chemické látky připravit zprávu o přítomnosti látek vzbuzujících obavy v obalech a obalových součástech. Tato zpráva má posoudit jejich vliv na opětovné použití a recyklaci materiálů, stejně jako na chemickou bezpečnost.

Dopad na malé a střední podniky

PPWR obsahuje zvláštní pravidla, výjimky a zjednodušení pro některé malé podniky a mikropodniky. Neznamenají však obecnou výjimku z celého nařízení.

Malý výrobce, který prodává výrobek ve vlastním obalu, e-shop, který používá velké množství přepravních obalů, nebo společnost, která dováží balené výrobky ze třetí země, může mít zcela konkrétní povinnosti. Na druhou stranu malá firma nemusí automaticky plnit stejné povinnosti jako velký výrobce obalů.

Co by měla firma udělat již nyní?

1. Zmapovat používané obaly

  • Jaké obaly firma používá?
  • Zjistit, kdo je za jednotlivé obaly odpovědný.
  • Zaměřit se na materiály, a to nejen na hlavní materiál, ale také na uzávěry, etikety, lepidla apod.
  • Začít komunikovat s dodavateli – právě od nich bude postupně nutné získávat více informací.
  • Zaměřit se na zbytečné obaly.
  • Dívat se na rok 2030, nikoli pouze na rok 2026. PPWR se začíná uplatňovat v roce 2026, ale mnoho nejvýznamnějších změn přijde až později. Recyklovatelnost, minimální podíl recyklovaného obsahu v plastech, opětovné použití, označování i další požadavky mají různé termíny. Některá technická pravidla navíc teprve vznikají.

Evropská komise proto v roce 2026 připravuje a přijímá další prováděcí a delegované akty a vydala také samostatné pokyny k praktickému uplatňování PPWR.

PPWR není pouze o tom, abychom měli více recyklovatelných obalů.

Je především o otázce, kterou jsme si při navrhování obalů možná dosud kladli příliš zřídka:

Potřebujeme tento obal vůbec v této podobě?

PPWR proto není pouze legislativou o odpadech. Je to legislativa o tom, jak budeme v Evropě navrhovat, vyrábět, balit, prodávat a používat výrobky.

12. srpen 2026 je důležitým datem pro každou společnost, která vyrábí, dováží, distribuuje nebo uvádí obaly na trh EU. Od tohoto data se PPWR – nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech – začíná obecně uplatňovat. Od 12. srpna 2026 již nestačí posuzovat obal pouze z hlediska nákladů, funkčnosti nebo stávajících požadavků konkrétního členského státu. Společnost musí zajistit soulad s požadavky PPWR, které jsou již účinné a použitelné. To se týká například požadavků na materiálové složení, látky obsažené v obalech a zvláštních požadavků na některé typy obalů. Jednou z prvních důležitých povinností je ověřit přítomnost PFAS v obalech určených pro styk s potravinami. Obaly pro potraviny nesmějí být uváděny na trh, pokud obsahují PFAS v koncentracích na úrovni nebo nad limity stanovenými v čl. 5 odst. 5 PPWR.

Konkrétní limitní hodnoty pro PFAS jsou:

  • maximálně 25 ppb (částic na miliardu) pro jakoukoli jednotlivou látku PFAS,
  • maximálně 250 ppb pro součet různých látek PFAS,
  • maximálně 50 ppm (částic na milion) pro celkový obsah PFAS včetně polymerních forem, pokud celkový fluor přesahuje 50 mg/kg.

Společnost musí být schopna prokázat soulad s těmito požadavky.

Zvláštní pozornost si zaslouží například papírové a kartonové obaly s bariérovými vlastnostmi nebo vlastnostmi odolnými proti mastnotě.

12. srpen 2026 představuje začátek významných změn v oblasti obalového i odpadového hospodářství. PPWR je proto třeba vnímat jako víceletý transformační proces, nikoli jako jediný nový termín v legislativním kalendáři.

Doporučená školení:

Název školení Délka školení Volné termíny Cena
2 dny
01.10.2026 + 3 dostupné termíny
10 500,00 CZK
12 705,00 CZK s DPH
Více o školení
1 den
02.10.2026 + 3 dostupné termíny
6 900,00 CZK
8 349,00 CZK s DPH
Více o školení

Podobné články

Odborná školení

Vybrané novinky z evropské environmentální politiky a chemické legislativy – VI. část

Červen 2026 přinesl několik významných legislativních událostí v oblasti chemické a environmentální politiky EU. Přinášíme stručný přehled nejdůležitějších událostí.

Odborná školení

Vybrané novinky z evropské environmentální politiky a chemické legislativy – V. část

Květen 2026 přinesl několik významných změn v evropské chemické a environmentální legislativě. Největší pozornost si zaslouží nové povinnosti vyplývající z nařízení CLP, nabytí účinnosti aktualizovaných pravidel ochrany vod, nové požadavky týkající se mikroplastů a pokračující rozšiřování seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) podle nařízení REACH.

Vybrané novinky z evropské environmentální politiky a chemické legislativy – IV. část

Konec dubna 2026 přinesl několik významných legislativních i politických posunů v oblasti chemické bezpečnosti a ochrany životního prostředí v EU. Dominují zejména diskuse o zpomalování regulací a revize Nařízení REACH.