Každý z nás se denně setká s činností, kterou považujeme za tak banální, že její nevěnujeme prakticky žádnou pozornost: nakupování. Měníme hmotné statky za zboží, které chceme používat, nebo spotřebovat. Vždy, když do košíku vložíte rohlíky, z e-shopu objednáte nový televizor, nebo si vyberete nové auto, důvěřujete výrobci. Důvěra spočívá v předpokladu, že jeho výrobek uspokojí vaše potřeby. S čím však pravděpodobně nepočítáte je fakt, že vysněný výrobek vás může ohrozit na zdraví, životě, nebo vám způsobit škody. Přesto je tato hrozba reálná a bohužel i často skutečná.
Problém odpovědnosti výrobce za zboží není novodobým fenoménem. Stačí se podívat do Chammurapiho zákoníku z 18. století před n.l., kde můžete najít i takové formulace: "Pokud stavitel postavil někomu dům, ale nevykonal svou práci dobře a dům se zřítil, přičemž došlo k usmrcení majitele, stavitel se potrestá usmrcením". To je důkaz, že od úsvitu civilizace bylo nutné chránit zájmy zákazníka před nedbalostí nebo neznalostí výrobce. Pochopitelně, dnes už s tak drakonickými tresty nesetkáme, ale princip odpovědnosti výrobce za výrobek přetrval do dnešních dnů.
V dnešní době je ochrana spotřebitele a zároveň povinnost výrobce, respektive toho, kdo uvádí výrobek na trh, daná souborem zákonů, předpisů a norem. Je to poměrně komplexní a spletitá struktura různých požadavků, pravidel a příkazů. Vyznat se v ní dokonale vyžaduje mnoho zkušeností a praxe. Nicméně základní principy a pravidla jsou zcela prosté.
Každý výrobce, nebo ten, kdo uvede zboží na trh musí udělat vše pro to, aby byl ochráněn spotřebitel vůči nechtěným následkem použití výrobku. Co to znamená? Jednoduše řečeno, výrobce musí provést analýzu rizik, které jsou spojeny s běžným použitím výrobku. Pokud si pak koupíte řekněme dětskou hračku, výrobce musí zaručit, že nebude obsahovat nepovolené chemické látky, nebo se z ní nebudou uvolňovat malé kousky během hraní. Účinnou metodou pro odhalení skrytých rizik je například designová nebo procesní FMEA.
Každý výrobce musí provést maximum pro to, aby jeho výrobky byly vyrobeny podle nejnovější úrovně technologických znalostí. To znamená, že je nepřípustné používat zastaralé, ačkoli levnější technologie. Tuto okolnost řeší částečně trh, protože výrobci se sami snaží zajistit nové postupy a techniky s cílem více uspokojit zákazníka. Avšak může se stát, že výrobce by úmyslně chtěl použít levnější, méně bezpečné postupy, což mu však neumožňuje platná legislativa.
V případě, že výrobce zjistí, že by dodal na trh potenciálně nebezpečný výrobek, musí mít v rámci své organizace zavedené postupy pro vyhodnocení rizika, jeho řízení a nakládání s potenciálně nebezpečným výrobkem. V praxi to představuje soubor činností, které efektivně ochrání zákazníka před majetkovou újmou nebo újmou na zdraví. Rychlost a adekvátnost reakce se pak posuzuje jako měřítko vyspělosti organizace a hraje důležitou roli při rozhodování v případných soudních sporech. Čím kvalifikovaněji firma zareaguje, tím příznivěji může být posuzována.
V Evropě i v USA existují informační systémy, které informují běžného spotřebitele o nejhorších bezpečnostních selháních výrobků. V EU je to systém RAPEX.
V tomto systému najde každý občan EU nebezpečné výrobky, které se dostaly na trh. Výjimku tvoří potraviny, pro které je vytvořen jiný systém. Smyslem je ochránit spotřebitele před újmou na zdraví nebo majetku. Povinností výrobce, nebo toho, kdo uvede zboží na trh je oznámit příslušným orgánem pro dohled nad trhem informace o nebezpečných výrobcích. Podobně jako u jiných právních úpravách, ani v tomto případě neznalost zákona neomlouvá.
Protože zavedení a správa systémů chránících zákazníky před nebezpečným výrobkem v rámci organizace je poměrně rozsáhlá agenda, bývá zvykem ve vyspělých firmách pověřit výkonem této činnosti pracovníka-specialistu, zmocněnce pro bezpečnost výrobku. Tato funkce bývá často vyžadována v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů, například v automobilovém průmyslu. Činnost zmocněnce však je i proaktivní. K jeho úkolům patří například sledování nových technologických postupů, zapojení do zlepšování procesů a vylepšování designu produktu, přenos informací z vnějších zdrojů dovnitř organizace.
Podobně, jak dbá každá firma o bezpečnost vlastních zaměstnanců v rámci BOZP, měla by dbát o ochranu spotřebitele. Není výjimkou, že nespolehlivý výrobek byl příčinou úpadku i známých a na trhu dlouho etablovaných firem. Podceněním rizika však přišli o postavení na trhu, nemluvě o soudních sporech, které jim přinesly nemalé finanční ztráty, dokonce i bankrot. Hazard se zdravím spotřebitele se nevyplácí a toto riziko by neměla podstupovat žádná firma, která dbá o vlastních zákazníků. Bohužel rozsah tohoto příspěvku nemohl obsáhnout všechny detaily ani odpovědět na všechny otázky související s tématem bezpečnosti výrobků. Pokud se však chcete dozvědět více, zveme Vás na jednodenní školení Odpovědnost za bezpečnost výrobků (PSB).
Naši lektoři vám ochotně odpoví na vaše konkrétní dotazy týkající se uvedené problematiky. Přejeme vám, abyste do problémů spojených s bezpečností výrobku nedostali ani jako výrobci, ani jako spotřebitelé. Avšak i zde platí, že štěstí přeje připraveným.
Jak zvládnout Black Swan událost
Total Productive Maintenance: cesta k takmer bezporuchovej výrobe - Druhá časť
Total Productive Maintenance: cesta k takmer bezporuchovej výrobe - Prvá časť
Odlesňování a degradace lesů představují globální problém s dalekosáhlými důsledky na klima a biodiverzitu. Lesy jsou klíčové pro absorpci skleníkových plynů a jejich zdraví je nezbytné pro lidi i životní prostředí. Ve snaze omezit globální odlesňování přijala Evropská unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o zpřístupnění určitých komodit a výrobků spojených s odlesňováním a degradací lesů na trhu Unie a o jejich vývozu z Unie, známé jako EUDR (European Union Deforestation Regulation). Toto nařízení, přijaté 31. května 2023, je prvním svého druhu na světě a klade nové, přísné požadavky na společnosti.
Zobrazit víc
V posledních měsících se řada malých a středních firem potýká s rostoucím tlakem na poskytování různých údajů: výpočty uhlíkové stopy, spotřeby vody, etická prohlášení, politiky BOZP, či informace o pracovních podmínkách. Možná se ptáte: Proč se tyto požadavky objevují právě teď – a proč i u menších podniků?
Zobrazit víc
Víte jak je třeba pracovat s lidmi tak, aby byli „správně nastaveni“ a dávali si větší pozor na to, aby neudělali chybu, případně ji odhalili v případě, že ji vyprodukuje proces? To se dozvíte se v našem článku.
Zobrazit víc
ISO 50001 je mezinárodní norma, která se zaměřuje na systém managementu energie (EnMS). To znamená, že tento soubor požadavků pomáhá organizacím efektivně spravovat energetické zdroje, snižovat spotřebu energie a minimalizovat dopady na životní prostředí.
Zobrazit víc
